II. Subregionál v Jeseníkách

Letošní II. subregionál jsme měli vlastně štěstí, že jsme se na DS vůbec dostali. Elektrárny plánují v měsících květen až říjen rozsáhlé opravy včetně horní nádrže, a pro celou dobu se počítá s úplným uzavřením prostoru, nejen pro exkurze, ale i pro cyklisty i pěší.

Na vrchol jsme dorazili v sobotu kolem dvanácté, tj. s dostatečným předstihem, posilněni smažákem za 130 Kč v hospodě v Loučné. Podražili, lumpi :-).
---------------
Zataženo a drobné mrholení, to jsme očekávali, pracně jsme postavili přes jehlu hlavní dvoumetrový stožár, potom z trubek jehly mikrovlnný stožár. To bylo jen tak cvičně, jak jsme hned zjistili, ráhna dvojčete hlavního stožáru jsme neutáhli dobře, antény se rozjely, tak o 30 stupňů, a to ani pořádně nefoukalo! Takže znova, mikrovlnný stožár dolů, rozebrat, použít jako jehlu na shození hlavního, stožáru, utáhnout, vyztyčit hlavní stožár, jehlu zase jako mikrovlnný a bylo hotovo :-) Zpoždění na startu pouze 15 minut. Nepostavené mikrovlnné pracoviště a absence našeho contest manažera zapřičinily, že závod na 2m jsem zahajoval já, rozený telegrafista s odporem k SSB a spojením v angličtině, kterou na pásmu nestíhám, brrr! Nakonec se vše ustálilo, 2m byly dobře rozjeté, Petr na mikrovlnném pracovišti bojoval sám na třech pásmech zároveň.
---------------
Nečekaná pohroma přišla v po druhé hodině v noci, venku běsnil silný nárazový vítr, kymácel se nejen přívěs, který je relativně vysoký, ale i naše Felicia na spaní, a stožár, náš starý chudáček to nevydržel :-(. Žádná rána, ničeho jsem si nevšiml, jen se mi přestaly ozývat vzdálené stanice, dělal jsem jenom sem tam blízkou, teprve za chvíli přišel Petr, ať s tím rotátorem moc netočím, že stožár leží na zemi. Ve stejný okamžik se kousnul notebook na mikrovlnném pracovišti a měli jsme vystaráno, ráno bývá moudřejší večera, tak jsme šli všichni spát. Při vší smůle jsme měli tak trochu štěstí, anténa si pro pád vybrala směr, kde neponičila ani karavan, ani auta, navíc zůstal zachován zářič a pár prvků na jednom ráhně a větší polovina stožárových trubek, takže jako správní amatéři jsme byli schopni dát dohromady takové docela funkční torzo. (Mimochodem nejdelší QSO bylo uděláno na telegrafu právě s tímto torzem :-).
---------------
Co lze říci na závěr ? Projevil se nedostatek operátorů, (ve třech obsadit 4 pásma, to je opravdu málo) a po technické stránce nám opravdu chyběl nový rozpracovaný stožár na 2m. Vzhledem k tomu, že starý definivně dosloužil to vypadá, že se nového dočkáme už o polním dnu.