Republiková liška v Srdci Beskyd.

Z klubovního pohledu. Formální protokol bude zde. Ostatní fotky na rajčeti.

Staré šrámy z pořádání minulého velkého závodu zapomenuty a tak jsme se s optimismem pustili do soutěže znova. Jako ideální nám připadal terén v Podolánkách u Čeladné. Dvě OB mapy, velký hotel s nevyužitou kapacitou, krásná příroda, náročný (až moc, jak jsme později zjistili) horský terén. A když už, tak jsme se přihlásili hned k trojici závodů - noční, klasická trať a krátká trať, všechny na republikové úrovni. Termín 15.-17. 6. 2012.

Příprava.
Raději to ani nepočítám, ..to máte písek, vápno, cement, cihly, tvárnice.. :), ale to přeskočíme.

Počasí nás napínalo do posledního dne před závodem, ale nakonec vyšlo víc než skvěle, po celý víkend. Jasno, teplo, bezvětří, jen podloží bylo promáčeno předchozím několikadenním deštěm, dostupnost autem pro rozvoz kontrol byla ale slušná.

Pátek.
Na noční závod se přihlásilo 31 “dobrovolníků” :). Bylo to méně, než jsme čekali, znamenalo to jednodušší a rychlejší průběh. Navíc v lese nebylo husto, což je pozitivní. Ne všichni závodníci se vrátili se všemi kontrolami. Výhodu měli ti zkušenější, zvyklí na vrtkavé chování dvoumetrových vln v mokrém a hodně členitém terénu. Start prvního byl 15 minut po desáté a do dvou hodin v noci se poslední závodníci šťastně dostali do cíle. Za zmínku stojí Lukášův bleskový přesun dispečinku z nevyhovujícího místa, přesto jsme se ale nevyhnuli krátkému výpadku majáku uprostřed závodu, což je škoda. Jinak si myslím, že se noční závod mohl liškařům líbit.

Sobota.
V sobotu čekal závodníky nejtěžší den. Ani my organizátoři jsme nečekali jak moc. Horko, velké převýšení a podle všeho zejména obtížné zaměřování na dvoumetru protáhly časy závodníků k hranici limitu 150 minut, mnohdy přes. Obsluhy na kontrolách mohou potvrdit, že častá slova závodníků byla masakr, sadismus a podobná. Do směrných časů se vešli pouze Karel Fučík v M20 a Mojmír Sukeník v M60 což je drsné, ale je vidět, že teoreticky to šlo. Přesto asi bude většina závodníků na závod vzpomínat jako na velice těžký. Malou náplastí mohlo být posezení v cíli se sluníčkem a čepovaným Radíkem.

Neděle.
Vstáváme před šestou, balíček místo snídaně, ať stihneme do 9 hodin postavit start, trať i cíl. Někteří nemají vstávání lehké, pařili totiž do dvou v noci, ale zvládli to všichni. Chvíli po instalaci kontrol jsme zažili horkou půlhodinku. Opomněli jsme totiž přeprogramovat vysílače na poloviční 2.5 minutový interval, takže všechny kontroly klusem na domluvená místa, přeprogramovat a klusem zase zpátky. Start se zdržel o 30 min. Pak už ale všechno jak na drátku. Krátký a rychlý závod, ikdyž s velým převýšením, byl, doufám, hezkou tečkou za beskydskou liškovou trojkombinací.

Závěrem.
Na soutěži se podíleli: Jaromír, předseda, Petra, fotograf Petr, Ika, všechno kolem startu Katka J., Katka M., Jirka K., cílové záležitosti Mirek L., Harleyman, Lukáš, Mirek Z., Laďa, na kontrolách Šperla, Pavel M., Tom, Honza, Vojta. Děkuji členům i nečlenům klubu za věnovanou práci, čas i prostředky, nebylo toho málo.

Dobrá zpráva pro členy klubu vyčerpané přípravou závodu a organizací, i pro závodníky zmožené těžkým terénem: nebojte, do podobné bláznivé akce se pustíme nejdříve zase za dva roky :).