VHF contest 2020, Dlouhé Stráně
Davidové a Goliáši
Příprava na letošní Den rekordů, tedy ta dlouhodobá a plánovitá, spočívala mj. v naplnění příslibu vylepšení mobilního internetového připojení na kótě a ve zjednodušení ovládání rotátoru cestou snížení počtu různých krabiček, které s otáčením anténního stožáru souvisejí.
Datové připojení a chatování na ON4KST není sice během VHF contestu zcela bezpodmínečně nutné, ale příjde vhod, a zároveň je to příležitost jej otestovat před UHF contestem. Půjčil jsem si tedy během léta průmyslový router pro mobilní sítě litevské provenience a jal se prozkoumávat jeho všechna možná i nemožná nastavení, abych jej připravil na podmínky, kdy jsou signály preferovaných (dvou) sítí slabé a nestabilní, data mají ztráty, KSTplus kolabuje a ON4KST nás vykopává. Povedlo se, na kopci jsme už jen porovnali aktuální síly signálů – od -95dBm po -72dBm – a podle toho vybrali dvě ze tří dostupných sítí. Připojení bylo mnohem lepší, chat stabilnější, a i když spojení párkrát spadlo, byli jsme spokojeni.
Druhý bod dlouhodobé přípravy, ovládání rotátoru, dostal během léta na starosti náš software guru Pavel. Vybaven našimi dobrými skvělými radami se k úkolu postavil čelem a po jen krátkém zaváhání, než pochopil, že je na to opravdu sám, vyrobil fungl novou krabičku s Arduinem, LCD displejem, pár tlačítky, knoflíkem a konektory, která měla nahradit desetkrát těžší PC bednu s plechovým průmyslovým PLC (programmable logic controller) společně s původní ovládací krabičkou s analogovým ukazatelem azimutu. Jediné, co jsme během přípravy nedotáhli, byla provozní zkouška se závodním notebookem a uživatelský manuál či aspoň průvodce základním nastavením. A tak se stalo, že na kopci nová krabička neposlouchala příkazy z noťasu, a proto byla prohlášena za budižkničemu. Za trest dostala 10 minut + do konce závodu, tak se sbalila a šla odpočívat. Nikoho ani ve snu nenapadlo potupně zavolat autorovi a vyzvědět od něj, jak na to?! Zachránila nás tak již zmíněná plechová kavalérie, kterou jsem „pro jistotu“ přibalil.
Ve čtvrtek před závodem jsme se rozhodli vzít s sebou ještě jedno záložní řešení, a to komplet sestavu starého dobrého TS-790E s příslušenstvím, který s námi jezdil a odsloužil mnoho dřívějších závodů, někdy od roku 2010, kdy dostal svolení nahradit TR-851. Hlavním rádiem se tak stalo Yaesu FT-991A – a nelituji. Schůzka v radioklubu vyjasnila konečný počet členů expedice EDS-046, který se v případě VHF contestů tak nějak ustálil na čísle tři. Dva skalní operátoři, Jirka OK2VWN a Jaromír OK2BFO, a dále nepostradatelný Karel, jenž na kopci pomáhal stavět antény, chystal něco k zakousnutí, a za odměnu mohl mrznout v noci ve svém vlastním stanu. Nachystali jsme skromnou výbavu a dohodli sobotní brzký ranní odjezd, abychom zvládli nejen všechno včas zprovoznit a dát si dobrý oběd, ale abych se stihnul ještě před závodem trochu prospat.
Cestou do Jeseníků jsme se netradičně zastavili na kafe z pumpařského automatu a za necelé dvě a půl hodiny již vyzvedáváme na velínu klíče od horní nádrže. Upalujeme nahoru, kde ve svižném tempu stavíme jeden dvanáctimetrový stožár s dvojčetem 2x10el. DK7ZB a předzesilovačem od HA8ET. Za ta léta už to máme nacvičeno, stačí pár upřesnění a je hotovo. Ještě optimálně v karavanu rozložit vnitřní vybavení, vše správně propojit a hurá, můžeme vysílat.
Závod rozjíždíme včas, plážovým ale stabilním tempem se prokousáváme během prvních tří hodin až ke 151. spojení a asi 29.000 bodům. Registrujeme OK6M na Pradědu (5,5 km) v síle S9+50dB a kvitujeme s povděkem, že se drží na spodním okraji SSB pásma. Ačkoliv mají čtyřstožárovou (?) anténní farmičku a pěkně zatopeno pod kotlem, příliš si navzájem nevadíme a můžeme bojovat o slušný výsledek. Jediný, komu vadíme, je OK2PWY ve vzdálenosti asi 23 km (podle čtverce, nevím, z které lokality přesně vysílá?). Ostatní nám dávají perfektní reporty a doslova si pochvalují pěkný signál (IK2OFO).
Před půl osmou SELČ spěšně vypínáme rádio, odpojujeme konektory, balíme TCVR i PC pod paži a poodjíždíme od stožáru a schováváme se v autě před bouřkou zuřící všude kolem nás. Slota trvá necelou hodinu. Poté se vracíme, obnovujeme zapojení a vrháme se do dalších spojení. Bouřka je v bezpečné vzdálenosti na východě a ze západu, odkud přišla, prosvítají poslední sluneční paprsky. Nádhera. Avšak na bodovém kontě je pauza znát. Bohužel, předzesilovač tu bouřku neustál a nehodlá s námi v závodě aktivně pokračovat.
Sedím u rádia do půl jedenácté večerní, svoji šichtu končím pěkným spojením s číslem 233 do Bulharska, pak mě na noční střídá Jirka. Ten dělá bezvadná SSB spojení do všech možných směrů (UR7, SP, OZ, DL, I, … ) a nakonec i dvě nejdelší spojení, a to do LZ, telegrafem. V pět ráno jej střídám, aby si šel po náročném bdění pořádně zchrupnout. První hodinu je bodový průměr na QSO přes 500, spojení ale nepřibývají žádným závratným tempem. Po pěti hodinách tak máme jen o 84 spojení a 30.000 bodů více.
Jirka dělá šňůru stanic z DL, k tomu ještě ze severu SM a SP2 a další. Za dvě hoďky padesát QSO a 15.000 bodů. Poslední čtyři hodiny se snažím z éteru, rádia i ze sebe sama vyždímat, co to jde, leč je to trochu trápení a pouhých 60 QSO s 20.000 body a s průměrem necelých 350 km/QSO. Sumasumárum, stanici vypínáme s 507 QSO a bodově těšně nad hranicí 150.000 bodů. Není to sice náš rekordní výsledek, i tak jsme spokojeni. Balení jde rychle a cesta domů ubíhá poměrně svižně, jen lehké zakufrování v Postřelmově kvůli objíždky.
Až po zvěřejnění deklarovaných výsledků vychází najevo, že jsme vyhráli ;-) Sice ne celkově, ale v naší kategorii – jeden stožár & nejvíce dvě antény. Dvacet prvků a k tomu dnes již „pouhý“ skorokilowatt. Moje uznání patří všem dalším stanicím, nebojácným Davidům, které jdou zas a znova do toho nerovného boje s Goliáši na pásmu.
vy 73! es cuagn in UHF contest!
Technika:
| Band | RIG | PA | ANT |
|---|---|---|---|
| 144 MHz | FT991A | PA 2x GI7BT - 900W | ANT 2x 10el DK7ZB |
Výsledky:
| Band | QSO | Points | ODX |
|---|---|---|---|
| 144 MHz | 507 | 150146 | LZ7J, 993 b. |
27.9.2020