předchozí další 

MČR v ROB na klasické trati - Valeč 2014


Cenné body do Národního žebříčku přivezli z Mistrovství ČR v ROB na klasické trati, které se konalo o víkendu 30. a 31.8.2014, naši dva jedinní zástupci, Jaromír (M40) a Štěpán (M16). Poslední prázdninový víkend se již tradičně nehodil do krámu ostatním borcům a zkušeným klubovním liškařům, navíc Iku přemohla jakási choroba a předseda akutně rubal ve svém hvozdu.



Cesta na jižní Moravu
ubíhala v pohodě až po Rosice, dále po okreskách s nepříjemnými uzavírkami cest a ukrutnými objížďkami po rozbitých a úzkých stezkách to bylo časově náročné trápení. Zpět jsme zvolili jinou cestu, kolem Dukovan, ale nebylo to o moc lepší.

Místo konání,
obec Valeč a její nejbližší okolí, má hned několik dominant. Z těch technických je to nedaleká JE Dukovany a vodní nádrž s elektrárnou Dalešice. Ve stejnojmenné obci pak pivovar filmových Postřižin, kde jsme se na chvíli zastavili, dali si občerstvení a vyslechli část improvizovaného koncertu jakési dvoučlenné náhradní kapely. Kytarista hrál na sladké dřevo a zpíval, kolega bubeník obsluhoval dřevěnou bednu, jež mu byla i stoličkou, a činel.

Závodní prostor
typický pro Vysočinu, pár terenních vln se našlo, ale nikterak náročných. Významným prvkem prostoru je vrchol s rozhlednou Babylon, podle kterého se také mapa jmenuje. Množství lesních cest více či méně zpevněných, většina ve formátu amerických měst, zkrátka kolmice. Hlavní cesta, která rozdělovala prostor na severní a jižní část, tvořila nepřekročitelnou hranici pro nejmladší kategorie, což pomohlo při úvahách o rozmístění kontrol.

Sobotní dvoumetr
nebyl příliš náročný, pokud se člověku podařilo spolehlivě zaměřit směr. Buzery byly, což by ale nevadilo tolik, jako charakteristika použitých „kruhových“ antén v blízkosti vysílače. Překřížené dipóly jsou zkrátka neštěstím. Jak pěkné závody bývaly, kdy musel závodník přemýšlet i trochu technicky a něco vědět o směrovosti antén.

Nedělní osmdesátka
v podobném ražení, leč poněkud delší. Mladší opět vyhnáni do jedné půlky mapy, tentokrát jižní. Cíl uprostřed mapy, přímo u Babylonu, od startu vzdálen jen o něco málo více než požadovaných minimálních 750 m. Takové uspořádání pak nevyhnutelně vedlo k tomu, že závodníci probíhali opakovaně do startovního kroužku, příp. probíhali přímo kolem majáku na lišky v jižní části mapy. Pravidla toto nezakazují, ale z mého osobního pohledu to není nejšťastnější řešení. Pořadatel měl k dispozici mapu v měřítku 1:15000 a ve formátu A3, cca 13 km2. Takovému prostoru by jistě slušela hezčí liškařská trať. Občerstvení v cíli velmi slabé, s ohledem na výši startovného až mizerné. Lékařské zajištění trestuhodně zanedbané, nulové.

Ulovili jsme
dohromady 49 bodů, přičemž do Národního žebříčku si zapíšeme celkem 98 bodů. Našli jsme všechny lišky, které jsme hledat měli, a došli do cíle v limitu. Nehledě na to, že už samotná účast je úspěchem, Štěpán vybojoval na dvoumetru 6. místo, kdy jej překonali jen místní závodníci z pořádajícího oddílu, čímž mile překvapil a konkurence pojala podezření, že snad se v NJ i trénuje. Odpověď, že trénujeme jen jednou za rok, a to přímo na MČR, nám někteří nevěří doteď. Unaveni, ale spokojeni, jsme se vrátili kvečeru zpátku domů. Zvítězili jsme spolu s olympijskou myšlenkou, a to je pro nás zcela uspokojující.

mapa sobota 2m      mapa neděle 80m

Autorem fotek je Pavel OK2PPK, vypůjčili jsme si je z jeho WEBu. Díky Pavle, jsou opravdu pěkné.


Jaromír
2.9.2014